Nestačí knihu napsat

5. června 2015 v 11:07 | Šílená babička |  Další články
Stejně jako nestačí dítě jen porodit, ale zodpovědný rodič se musí i dál o miminko starat a piplat a učit to škvrně chodit a td....(Však to znáte)

Tak stejně tak nestačí knihu jen napsat, ale je třeba ji taky vypiplat a postavit na vlastní nohy a poslat do světa.

Takže já jsem teď zrovna v té piplací fázi (dalo by se říci v šestinedělí) a budím se ve dvě v noci (ne tedy že by knížka řvala). Ale mám starost co s ní dál bude a jestli se bude lidem líbit a jestli neskončí stovky výtisku někde na skládce. A vymýšlím jak to všecko zaonačit, aby to moje miminko lidé kupovali a aby se z knižního miminka stal dospělý samostatný jedinec, kterému se odborně říká bestseller ;-) . (Součástí toho piplání je jen tak mimochodem i tenhle blog.)

No a základním pilířem toho piplání jsou teď především BESEDY se čtenáři (či spíše potencionálními čtenáři)

A já mám právě teď za sebou nahrávací studio Českého rozhlasu v Brně i první samostatnou besedu v Újezdu u Brna. Uffffffffff!

Ta beseda na tom Knižním veletrhu nepla. Tu mi totiž moderovala profesionální moderátorka Pavla Charvátová a já sama jsem se verbálně projevila jen asi třemi větami a jinak jsem říkala jenom ano....ano...ne...ano...nevím...Měla jsem ukrutnou trému ačkoli (nebo možná naopak právě proto) že bylo hlediště z poloviny obsazeno mými kamarády.

Když jsem se pak po tom Veletrhu doma podívala do diáře a s hrůzou spočítala, co jsem si to na sebe upletla, měla jsem sto chutí se vším praštit, všecko odpískat...onemocnět nějakou hroznou chorobou, nebo emigrovat.

Ono se to totiž tak hezky plánuje přes internet a organizuje a domlouvá. Všechno je tak jednoduché. A pak najednou udeří den D a virtuální realita se najednou stane skutečnou hmatatelnou realitou a vy stojíte před naplněným hledištěm a v hlavě máte vzduchoprázdno a koktáte nějaké totální nesmysly a rudnete a potíte se...a všichni se vám smějí...Ba ne, kdyby se smáli, to by bylo ještě dobrý. Všichni vás litují a v hledišti je ticho, že by špendlík spadlý na zem bylo slyšet...

Tyhle strašlivé představy se mi rodily v hlavě cestou ve vlaku z Pardubic do Brna, když jsem jela na svou první samostatnou besedu ...Tak to teda ne! Tohle já přeci nemám zapotřebí! Teď vlak zastavuje a já se prostě zvednu a vystoupím. Kdepak to vlastně jsem? Česká Třebová? Tady jsem taky ještě nebyla...Nevadí! Podívám se po městě, koupím si zpáteční lístek a bude po che che!

Než jsem se ale odhodlala k činu, vlak se zase rozjel.

Když jsem pak vystoupila v Brně, napadlo mě ještě, že bych se v tom Brně mohla třeba ztratit (moc práce by mi to nedalo, tady jsem totiž taky nikdy nebyla). Po nástupišti jsem se tedy raději příliš nerozhlížela. Trochu jsem se přikrčila a šup do podchodu... Ale nebylo mi přáno... Kamarádka Rosťa, která tuhle akci pro mě celou spískala (podotýkám, že na mé výslovné přání. Nikdo mě k tomu fakt nenutil) mě zmerčila až z druhého konce perónu a křičela na celé nádraží "...Světlanoooo!!"...No a bylo to.

Pak už mě vedla jak na popravu nejdřív do Brněnského rádia, kde jsem měla vysvětlit posluchačům, jak to tedy všechno s těmi šmejdy je...Varovala jsem Rosťu, že nelze vyloučit, že budu mít okno a budu prostě mlčet, jako Plíhal v tom filmu Rok ďábla...Ale ujistila mě, že se nejedná o živý vstup do éteru a že když nic neřeknu, tak holt nic neřeknu a je to můj problém.

Tak jo tak jo! Já teda něco řeknu. Mám to totiž tady napsaný tak to třeba nějak přečtu a ......A už sedím s Rosťou a slečnou redaktorkou v nahrávacím studiu.

"Takže paní Glaserová! Připravila jsem si tady pro Vás pár otázek."

"Cože?...Jak to? Ale, já tady mám zase připravený napsaný text co bych chtěla říct! A ..víte co?"

Pokusím se ujmout režie pořadu.


"Já vám to tady přečtu a ty otázky si tam pak do toho nějak vložte."

"Bojím se, že to takhle nebude fungovat."

Moje koncepce paní redaktorce evidentně nevyhovuje. Chtěla by živý rozhovor...Spontánní reakce na JEJÍ otázky.

Achjooo!...A je to tady! A drahý nahrávací čas běží a já jsem tu za debila ještě dřív, než jsem stanula před živým publikem. Proč já raději nejsem v té České Třebové?...Nebo neujíždím Šalinoo někam na periférii Brna...

No nic! Dohodneme se tedy se slečnou redaktorkou na kompromisu...Něco přečtu a na nějaké otázky jí možná i odpovím

(Kdyby chtěl náhodou někdo slyšet výsledek toho "zápasu" Tak vysílat se to bude)

8.6.2015 od 15:30 Český rozhlas Brno 106,5 FM

Tak to bychom měli a teď příjde to nejhorší!...Rosťa se mě cestou do Újezda snaží přivést na jiné myšlenky.

" Vidíš ty vinice támhle? Doufám, že bude letos dobrá úroda...a hele tady bydlí kamarád a ten má fakt skvělé víno. Ale neboj! Mám doma svoje zásoby...a ta akce začíná až za hodinu, tak si trochu toho vínka dáme, ne?"

Po první skleničce zlatavého moku se mi uvolní knedlík, co se mi musadil v krku už ve vlaku. Po druhé skleničce začíná sluníčko za oknem svítit tak nějak veselejí a já jsem ochotná připustit, že do té Městské knihovny možná i dojdu. Po třetí skleničce mám pocit, že se proměňuji na Halinu Pawlovskou se vším jejím šarmem a ostrovtipem.

Čtrvrtou skleničku mi už Rosťa nenaleje.

No nic! Zkrátím to! Banánové rybičky se nekonaly, takže ostudu jsem snad Rostě nakonec neudělala. Publikum bylo báječné (byly to většinou baby v mém věku). Takže jsem přečetla asi dvě kapitoly z knížky a pak jsme si jen tak povídaly. A nakonec se z té hrůůůzy vyklubalo velmi příjemné uvolněné odpoledne za což všem zúčastněným z celého srdce velmi moc moc děkuji!

No a teď mě čekaj další besedy, ale já už se ani zdaleka tolik nebojím a vlastně se na ně i docela těším. A doufám, že je zvládnu i bez zázračné Rostiny meducíny (tedy možná).

A pro ty, kdo by se třeba chtěl na některé mé živé vystoupení přijít podívat tak tady je můj rozpis akcí a pokud příjdete, tak se mi prosímpěkně raději smějte a klidně i posmívejte. Protože hrobové ticho v sále je snad nejhorší věc, co může trémistu potkat.:

11.6. Ronov nad Doubravou od 17:00 - Hostinec u Vavřince
16.6. Roztoky u Prahy od 18:30 - Městská knihovna
17.6. Ostrava od 16:00 - Palác Neoluxor
23.6. Kolín od 10:00 - Městská knihovna - (oddělení pro dospělé na sídlišti)
24.6. Praha od 16:00 - Palác knih Neoluxor na Václaváku (křest knihy)
22.9. Lysá n.Labem od 17:00 - Městská knihovna
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milada Milada | E-mail | 29. června 2015 v 15:45 | Reagovat

Moje milá Světlanko,
jak moc Ti rozumím, já když poprvé vstoupila na "prkna co znamenají svět" bylo to v 7.třídě ZŠ, tak my trvalo pěknou chvilku než jsem se rozmluvila.
A protože Tě za ty roky co jsme spolu my všichni bojovali s Proluxem, tak trochu znám, vím že jsi senzační a že všechny besedy zvládneš! :-) Držím pěsti i na nohách /můj slogan/ a hodně pozorných posluchačů o kterých jsem přesvědčena že budou, a hlavně ty kteří si z Tvých besed odnesou hodně poučného a budou schopni se bránit všem těm nástrahám, co nám ta naše "demokracie" kdůli nedotaženým zákonům přinesla! Díky za knížku a hodně štěstí :-) Mila*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama